Nová právní úprava ochrany osob oznamujících porušení práva - tzv.
whistleblowerů.
Cílem zákona je nastavit pravidla pro oznamování porušení práva.
Organizace například budou muset v rámci své interní struktury vytvořit
systém, pomocí kterého budou moci oznamovatelé upozornit na nekalé
praktiky a zajistit jejich ochranu a bezpečnost. Legislativa přináší
důležité změny nejen pro veřejný sektor, ale i pro ten soukromý.
Soukromým právnickým osobám nařizuje zřídit interní systém pro
nahlášení protiprávního jednání.
Od kdy platí zákon o ochraně oznamovatelů?
Směrnice i zákon nabývají účinnost dnem 17. prosince 2021.
Koho se nová právní úprava týká?
Nová právní úprava přinese důležité změny nejen pro veřejný sektor,
ale i pro ten soukromý. Cílem legislativy je poskytnout právní ochranu
osobám, které informují o poškození veřejného zájmu, o kterém se
dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Poškození veřejného
zájmu má spočívat v porušení práva v předem definovaných
oblastech. Jde například o oblast veřejných zakázek, finančních
služeb, praní peněz a financování terorismu, ochrany životního
prostředí a další. Oznamovatelé protiprávního jednání budou chráněni
jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.
Co musím udělat, abych splnil požadavky nové právní úpravy?
1) Zavedení interního oznamovacího systému - Organizace musí
zavést interní oznamovací systém a mechanismy, které slouží k
anonymnímu nahlašování oznámení a řešení protiprávního jednání.
2) Proškolení zaměstnanců - Cílem školení je komplexně seznámit
účastníky s problematikou interního systému pro oznamování
protiprávního jednání a ochrany oznamovatelů (whistleblowingu) v
podnikové praxi, a to jak z hlediska tzv. best practice v rámci korporátní
compliance, tak i z hlediska stávající i připravované nové právní
úpravy.
3) Jmenování příslušné osoby - Zaměstnavatel musí jmenovat
příslušnou osobu (možnost externího dodavatele), která spravuje pro
zaměstnavatele vnitřní oznamovací systém, Příslušnou osobou může
být jen osoba bezúhonná, zletilá a plně svéprávná, jejíž znalosti,
zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude práva a
povinnosti podle tohoto zákona řádně vykonávat.
Kdo musí zřídit interní oznamovací systém?
Interní oznamovací systém zavede zaměstnavatel, který je:
a) veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek,
s výjimkou těch, kteří zaměstnávají méně než 25 zaměstnanců a obce
s méně než 5 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec s rozšířenou
působností
b) zaměstnavatelem, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí
zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců, nebo
c) zaměstnavatelem vykonávajícím činnost v oblasti finančních služeb,
finančních produktů a finančních trhů, daní, předcházení legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, bezpečnosti
dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany
životního prostředí, veterinární ochrany a ochrany spotřebitele.
Jak zajistím, abych naplnil požadavek nezávislosti?
Zajištění nezávislosti a samostatnosti je důležitou podmínkou.
Oznamovací systém musí být oddělený od obecných komunikačních
kanálů, včetně těch, které organizace používá k interní a externí
komunikaci (například firemní e-mailová adresa). Systém musí být
vytvořen a provozován způsobem, který zajišťuje úplnost a důvěrnost
informací, tzn. brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušné
organizace a umožňuje uchovávat informace v trvalé podobě pro
případ dalšího šetření.
Pokud se zaměstnavatel dopustí přestupku odvetného opatření vůči
oznamovateli, hrozí mu pokuta ve výši až 1 000 000 Kč. Naopak pokud
se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že učiní vědomě nepravdivé
oznámení o protiprávním jednání hrozí ji pokuta až 50 000 Kč.
Co jsou odvetná opatření?
Odvetným opatřením se pro účely tohoto zákona rozumí jednání
vyvolané oznámením, které poškozuje oznamovatele, nebo zasahuje
do jeho práv či oprávněných zájmů.
Musí být jmenován prošetřovatel pro tuto oblast?
Ano, je potřeba jmenovat příslušnou osobu(pověřence) pro tuto oblast,
který bude řešit jednotlivá oznámení a vykonávat práva a povinnosti
dle zákona. Příslušnou osobou může být jen osoba bezúhonná, zletilá
a plně svéprávná, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou
předpokladem, že bude práva a povinnosti podle tohoto zákona řádně
vykonávat.
